|
|
Studium mechanismů disociace a reasociace feritinových proteinových klecí a jejich využití v nanomedicíně
Krausová, Kateřina ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem disociace a reasociace ferritinových proteinových klecí a jejich využitím v nanomedicíně. Většina prací, které se věnují cílené dopravě léčiv pomocí ferritinových klecí, pracuje s ferritinem izolovaným z koňské sleziny. Je to ale jeho původ, který vede k čím dál častějším otázkám o možné imunogenicitě v organismu pacienta, což poskytuje i hlavní motivaci k testování možnosti enkapsulace nízkomolekulárních léčiv do ferritinů pocházejících z alternativních organismů. V praktické části byla experimentálně určena metoda pro studium disociace. Nativní polyakrylamidová gelová elektroforéza byla použita pro studium disociace koňského ferritinu o různém složení podjednotek, lidského ferritinu a archeálního Pyrococcus furiosus ferritinu. Získané výsledky o disociaci podjednotek byly použity pro enkapsulaci nízkomolekulárního chemoterapeutika doxorubicinu a následnou charakterizaci vzniklého komplexu ferritin-doxorubicin. Účinnost navržených nanoformulací byla ověřena při terapii maligních karcinomů prsu. Jako optimální se jeví lidský ferritin. Jeho složení z těžkých podjednotek koresponduje s nižší stabilitou proteinu, dochází tedy k efektivnějšímu rozpadu struktury a následné enkapsulaci cytostatika. Se svou enkapsulační výtěžností doxorubicinu 60 %, nízkou hodnotou polydisperzního indexu, efektivní cytotoxicitou ferritin-doxorubicin komplexu a minimálním rizikem imunitní odpovědi organismu pacienta dosahuje lidský ferritin lepších výsledků než běžně používaný ferritin izolovaný z koňské sleziny.
|
|
|
Modifikace ferritinových nanoklecí cílícími modalitami
Kurcová, Jana
Využití proteinových nanočástic v biomedicínském výzkumu i klinické praxi dostává v posledních dvou dekádách nový rozměr. Pozornost je upírána zejména na možnost využití proteinů jako nanonosiče terapeutik pro zajištění jejich specifického doručení pouze do postižených buněk bez rizika předčasného působení a poškození zdravých tkání. Povrch nanotransportérů je možné modifikovat cílícími modalitami a využít tak aktivního cílení zlepšující buněčnou specifitu a internalizaci nanotransportérů. Tato práce se zabývá modifikací povrchu nanotransportérů pomocí cílících ligandů. Byla předložena nová možnost kovalentní vazby hexamerního peptidu HWR (HWRGWV) na povrch fluorescenčně značených apoferritinových klecí (APO Cy7) s využitím crosslinkeru o nulové délce N,N‘-dicyklohexylkarbodiimidu (DCC), který zajistí správnou orientaci peptidu. HWR peptid umožňuje selektivní vazbu Fc regionu protilátek, díky čemuž lze docílit prostorově řízené konjugace protilátek na povrch nanočástic. Optimální poměr HWR a APO pro maximální efekt reakce činil 1,26 mg HWR ku 1 mg APO-Cy7. Dále byla potvrzena stabilita fluorescence nanotransportéru po vazbě peptidu, jejíž intenzita se díky přenosu elektronů z tryptofanových reziduí peptidu na Cy7 zvýšila v emisním maximu (λ = 773 nm) z 1943 ± 209 a.u. na 2594 ± 62 a.u. Velikost takto modifikovaného APO byla 12,71 ± 0,49 nm s povrchovým ζ-potenciálem –14,37 ± 3,15 mV. Správná vazebná orientace peptidu byla potvrzena pomocí vazby polyklonálních protilátek IgG. Po inkubaci a následném přečištění byla přítomnost protilátek dokázána spektrofotometricky, pomocí denaturační elektroforézy a změnou velikosti nanonosiče. Práce tak předkládá univerzální platformu vhodnou pro povrchovou modifikaci cílícími protilátkami pro využití v aktivní protinádorové nanomedicíně.
|
|
|
Cílený transport bioaktivních molekul pomocí ferritinových nanoklecí
Rogotovskaya, Alexandra
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou cíleného transportu bioaktivních molekul pomocí ferritinových nanoklecí. Různé typy nanočástic se v dnešní době hojně testují pro využití v současné medicíně, a to nejen pro léčbu nádorových onemocněni. Použití těchto nanomateriálů je preferované především pro snížení nežádoucích toxických účinků konvenční protinádorové chemoterapie. Použití nanočástic umožňuje cílený transport, což vede ke snížení toxických efektů léčiv. Jedním z velmi slibných způsobů transportu léčiv je jejich enkapsulace do proteinu ferritinu. Ferritin je globulární protein, hlavní přirozený intracelulární zásobník železa téměř u všech žijících organismů. Ferritin je schopen specificky rozpoznávat transferinový receptor 1 (TfR1) a receptor SCARA5, které jsou obvykle vysoce exprimovány různými typy nádorových buněk. Ferritin má unikátní schopnost reverzibilního samosestavení, přičemž povrch ferritinu může být chemicky či geneticky modifikován tak, aby byl schopen navázat nádorově specifické cílící ligandy. Ferritin je navíc díky svému původu biokompatibilní a neindukuje nežádoucí imunitní reakce. Ferritin je tedy slibnou nanočásticí pro cílenou terapii nádorových onemocnění rakoviny.
|
|
|
Využití erytrocytaferézy k léčbě pacientů s hereditární hemochromatózou
Řeháček, Vít ; Bláha, Milan (vedoucí práce) ; Gašová, Zdenka (oponent) ; Penka, Miroslav (oponent)
SOUHRN ÚVOD: Hereditární hemochromatóza (HH), jedno z nejčastějších dědičných onemocnění euroamerické populace, je onemocnění způsobené zvýšenou absorpcí železa ze střeva bez ohledu na výši jeho aktuální zásoby v organismu, nadbytečné železo se ukládá v tkáních a orgánech a je příčinou jejich významného poškození. Léčba HH spočívá v pravidelných odběrech krve, aktivace erytropoézy vede k utilizaci nadbytečného železa a k normalizaci jeho zásob. Standardním způsobem odběru krve jsou venepunkce, alternativní metodou s možností odběru násobného množství erytrocytů při jednom výkonu je erytrocytaferéza. Cílem výzkumu bylo vytvořit soubor nemocných s nově diagnostikovanou HH, aplikovat erytrocytaferézy, ověřit jejich účinnost, optimalizovat a standardizovat léčbu s cílem snížit u pacientů hladinu feritinu v indukční fázi léčby pod 50 μg/l a následně udržovat hladinu feritinu pod 100 μg/l v udržovací fázi. SOUBOR NEMOCNÝCH A METODIKA: Soubor nemocných byl vytvořen ve spolupráci s hepatologickými pracovišti hradeckého regionu, testováním příbuzných pacientů s HH a screeningem dárců krve. Pro erytrocytaferézu byl použit přístroj Haemonetics MCS+ (Haemonetics Corp., Braintree, MA, USA), jehož SW dokáže přizpůsobit odběr erytrocytů na míru každému pacientovi. Odběry v indukční fázi byly prováděny s plánovaným...
|
|
|
Studium mechanismů disociace a reasociace feritinových proteinových klecí a jejich využití v nanomedicíně
Krausová, Kateřina ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem disociace a reasociace ferritinových proteinových klecí a jejich využitím v nanomedicíně. Většina prací, které se věnují cílené dopravě léčiv pomocí ferritinových klecí, pracuje s ferritinem izolovaným z koňské sleziny. Je to ale jeho původ, který vede k čím dál častějším otázkám o možné imunogenicitě v organismu pacienta, což poskytuje i hlavní motivaci k testování možnosti enkapsulace nízkomolekulárních léčiv do ferritinů pocházejících z alternativních organismů. V praktické části byla experimentálně určena metoda pro studium disociace. Nativní polyakrylamidová gelová elektroforéza byla použita pro studium disociace koňského ferritinu o různém složení podjednotek, lidského ferritinu a archeálního Pyrococcus furiosus ferritinu. Získané výsledky o disociaci podjednotek byly použity pro enkapsulaci nízkomolekulárního chemoterapeutika doxorubicinu a následnou charakterizaci vzniklého komplexu ferritin-doxorubicin. Účinnost navržených nanoformulací byla ověřena při terapii maligních karcinomů prsu. Jako optimální se jeví lidský ferritin. Jeho složení z těžkých podjednotek koresponduje s nižší stabilitou proteinu, dochází tedy k efektivnějšímu rozpadu struktury a následné enkapsulaci cytostatika. Se svou enkapsulační výtěžností doxorubicinu 60 %, nízkou hodnotou polydisperzního indexu, efektivní cytotoxicitou ferritin-doxorubicin komplexu a minimálním rizikem imunitní odpovědi organismu pacienta dosahuje lidský ferritin lepších výsledků než běžně používaný ferritin izolovaný z koňské sleziny.
|
|
|
Porovnání hladiny ferritinu s hodnotami CRP a rychlosti sedimentace erytrocytů jakožto markery akutní fáze zánětu
STRUČKOVÁ, Daniela
Cílem práce je porovnat hladiny ferritinu, CRP a rychlosti sedimentace erytrocytů. Ferritin a CRP patří mezi bílkoviny akutní fáze, které jsou ve zvýšených množstvích tvořeny při zánětlivých stavech a některých chorobách. CRP je pro vysokou citlivost jedním z nejdůležitějších reaktantů akutní fáze, zvyšuje se již čtyři hodiny po navození reakce akutní fáze a v průběhu prvních dnů vzroste i více než stokrát. CRP bylo měřeno na analyzátoru Beckman Coulter AU 680 za pomoci reakce antigen-protilátka a fotometrického měření. Měření ferritinu na analyzátoru Architect probíhá jako dvoustupňová imunoanalýza za použití imunologické chemiluminiscenční mikročástice. Výsledná reakce je měřena v optickém systému. Vyšetření rychlosti sedimentace erytrocytů je časté vyšetření, ačkoli není specifické pro určitou chorobu. Přesto je využitelné při diagnostice či pro sledování účinnosti terapie. Na analyzátoru Alifax Test je principem jejího měření sledování agregační kapacity erytrocytů prostřednictvím optické denzity. Tyto tři parametry byly změřeny u 1000 pacientů, byla vypočtena ratia všech naměřených hodnot a ta byla mezi sebou porovnávána za pomoci lineárních regresivních grafů a z nich vypočítaných korelačních koeficientů. Korelační koeficienty prokázaly nízký stupeň závislosti mezi hodnotami ferritinu a CRP a mezi hodnotami CRP a věkem. Střední stupeň závislosti byl prokázán mezi parametry ferritin a ESR, mezi parametry CRP a ESR a mezi věkem a ferritinem a věkem a ESR. Veškeré odběry byly provedeny lege artis, podle pokynů standardního operačního postupu firmy synlab czech, s.r.o. Po odběru byly tyto vzorky změřeny v laboratoři synlab czech, s.r.o., Vrbenská 197/23, České Budějovice.
|
|
|
Nové ferritinové nanočástice pro specifickou lokalizaci v experimentálním melanomu u myší: in vitro a in vivo testy.
Rajsiglová, Lenka ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Šírová, Milada (oponent)
Nádorová onemocnění představují po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinu úmrtí v Evropě. Metody léčby, které se dnes používají, jako chemoterapie nebo radioterapie jsou nespecifické a mají celou řadu nežádoucích účinků. Proto jsou vyvíjeny různé systémy pro dopravení terapie přímo do nádorového mikroprostředí. Proteinové nanočástice zdají být velmi slibnou strategií pro dosažení tohoto cíle. Naše skupina ve spolupráci s CNR v Římě testovala nanočástice založené na těžkém řetězci lidského ferritínu. Tyto konstrukty, modifikované tak, aby na svém povrchu odhalovaly molekuly cílící do nádoru, byly specificky internalizovány B16F10 melanomovou linií in vitro. Byly také specificky lokalizovány v místě primárního melanomu a plicních metastáz různých velikostí v in vivo myším modelu. Tyto nanočástice mohou přenášet buď léčiva, nebo diagnostické molekuly. Tím představují vhodné kandidáty na další studium pro případné využití v klinické praxi jako diagnostického a/nebo terapeutického prostředku (teranóza). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Anémie se zaměřením na mikrocytární anémie
REMTOVÁ, Eliška
Tématem mé bakalářské práce je anémie se zaměřením na mikrocytární anémie. V úvodu popisuji pouze obecná fakta týkající se tohoto onemocnění, dále se zabývám pouze anémií mikrocytární. V samostatné teoretické části popisuji jednotlivé druhy. Sideropenická anémie neboli anemie z nedostatku železa je vůbec nejčastějším typem. Celosvětově se vyskytuje až u 1/3 obyvatelstva v rozvojových i rozvinutých zemí. Dále popisuji druhou nejčastější anémii chronických chorob a na závěr vzácnější talasemii. V praktické části se věnuji analýze získaných dat. Nejprve jsem hodnotila výsledky krevních obrazů u pacientů, kteří byli vyšetřeni během jednoho měsíce na oddělení Klinické hematologie Nemocnice České Budějovice a.s. Vyhodnocení vzorků se provádí na automatizovaném hematologickém analyzátoru Unicel DxH 800 Beckman Coulter. Z celkového počtu 7664 vyšetřených jsem zjišťovala frekvenci anemických a následně mikrocytárně anemických pacientů. U 28% ze všech pacientů byla potvrzena mikrocytární anémie. Dále jsem se zaměřila na hodnocení parametrů železa, transferinu a feritinu, které se stanovují na analyzátoru Advia. Potřebná data jsem získala na oddělení Klinické chemie. Nejdůležitější bylo zjistit, kolik z mikrocytárních pacientů bylo vyšetřeno na deficit železa. Výsledná hodnota činila pouze 18% takto vyšetřených pacientů. Následně jsem vyhledala, kolik z tohoto počtu, bylo dovyšetřeno na transferin a feritin. U mnoha pacientů tyto hodnoty zcela chyběly, tak nebylo možné určit přesný počet. Z těchto všech zjištěných parametrů jsem mohla na konci vyhodnotit, kteří pacienti trpěli jakou anémií. Nejvíce se vyskytovala anémie chronických chorob a byla zjištěna u 24 pacientů. Sideropenickou anémií trpělo pouze 11 vyšetřovaných.
|
|
| |
host ::
RSS.